Udržitelné cestování

Co je udržitelné cestování? 

Cestovat udržitelně, tak jak to chápeme v INEXu, znamená uvědomovat si dopady cestovního ruchu na životní prostředí a místní komunity a používat osvědčené postupy ke snížení negativních účinků.
Planeta Země má omezené zdroje a masový cestovní ruch ohrožuje jejich existenci. Udržitelné cestování je proto způsob, jak přírodu, zvířata a místní komunity chránit, namísto toho, aby ji poškozoval a vykořisťoval. zdroj
Víc o udržitelném cestování se můžeš dozvědět tady.
Základní cíle pro udržitelný cestovní ruch udává Globální etický kodex cestovního ruchu Mezinárodní organizace OSN pro cestovní ruch (UNWTO). 

Negativní dopady turismu 

Cestovní ruch může mít negativní dopad na životní prostředí dvěma hlavními způsoby: Rozvojem oblasti nebo chováním turistů. Mezi příklady patří:

Rozvoj oblasti

  • Narušení a destrukce krajiny hotely, parkovišti či odlesňováním,
  • postupné narušování chodu a způsobu života kmenů, které žijí stále autentickým způsobem života jako jejich předci, 
  • vytlačování rezidentů z prestižních převážně historických částí měst a jejich center kvůli preferenci pronájmu turistům skrze např. Airbnb (regulováno např. v Berlíně ale mnoho míst tímto stále trpí),
  • vytlačování místních autentických obchodů (pro rezidenty) na úkor obchodů se suvenýry, atd. cílící přímo na turisty pro větší profit.

Chování turistů*ek

  • Nadměrné využívání letecké dopravy: na krátké vzdálenosti či časté víkendové pobyty (radši vyjeď jednou za rok na měsíc, než každý měsíc na víkend)
  • ničení přírody v důsledku odhazování odpadků a bezohlednosti,
  • nedobrovolná migrace volně žijících živočichů v důsledku zvýšené hladiny hluku (Pokud tě tenhle problém zaujal a chceš se dozvědět víc, doporučujeme se podívat na dokument Sonic sea.)
  • vykořisťování a zneužívání zvířat
  • ohrožování přirozeného prostředí volně žijících zvířat
  • plýtvání nedostatečnými místními zdroji – v důsledku nedbalosti a neznalosti turistů situace v dané destinaci (vyšší spotřeba energie, vody, atd.)
  • znečištění oceánů v důsledku nedbalosti turistů, kteří nehledí na ekologii a pohazují odpadky všude kolem sebe.
    Zdroj

Zdroj

Plýtvání jídlem

I když se tenhle problém týká převážně domácností, nevyhneš se mu ani během cestování. Kolikrát se ti stalo, že jsi někde spal*a přes Airbnb, v hostelu, nebo na jiném místě, nakoupil*a si moc jídla, které jsi nezvládl*a sníst a nakonec se muselo vyhodit?
Třetina všeho vyprodukované jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
To jsou šokující čísla. Co s tím můžeš udělat? Nakupuj jen to co opravdu sníš! Pokud se, ale i tak stane, že máš na konci své cesty, nebo při přesouvání na jiné místo ještě zbytek jídla, které s sebou nechceš tahat, nevyhazuj ho!
V hostelech fungují tzv. “volné přihrádky”, kam může každý člověk dát potraviny, které nezvládl*a zkonzumovat a nechat je tam pro ostatní, kteří je určitě hodně ocení.
Zároveň také stojí za zmínku řada aplikací, které fungují po celém světě jako je např. Too good to go, přes kterou si můžeš koupit jídlo z restaurací, kaváren, pekáren nebo supermarketů za zvýhodněné ceny. Jídlo, které by jinak putovalo do koše. Je to tedy situace win-win. Obchody sníží svůj odpad a ty se za málo peněz dobře najíš. Další appka se jmenuje Olio a spojuje sousedy, kteří mají moc jídla o které se chtějí podělit. 
Podobných aplikací je víc, mrkni sem. Neboj se prohledat internet ať najdeš to co potřebuješ. Zdroj

Uhlíkový dopad

Hlavním tématem udržitelného cestovního ruchu je uhlíková stopa rostoucího cestování. V nedávné studii bylo zjištěno, že globální cestování má na svědomí 8 % emisí skleníkových plynů. Přílišný turismus (overtourism) – tedy stav, kdy příliš mnoho návštěvníků zatěžuje infrastrukturu, zdroje a místní komunity – se stal v minulém roce módním slovem, ale hlavně skutečným problémem.
Dnešní klimatická krize vznikla kvůli změně chemického složení atmosféry, kterou způsobuje lidstvo závislé na spalování fosilních paliv: ropě, uhlí a plynu. Je tedy třeba jednat hned. Zdroj 
Doporučujeme ti mrknout na

Zjistit jak velká je tvoje uhlíková stopa není už dnes nemožné. 
Spočítej si kolik planet by bylo potřeba, kdyby každý člověk na světě žil jako ty. Kalkulačku uhlíkové stopy najdeš na Footprintcalculator. Podívej se jak si vedeš v rámci průměru dat z České republiky, ale i z celého světa a poděl se o svůj výsledek.
Doporučujeme určitě shlédnout dokument od slavného cestovatele Davida Attenborougha “A life on our planet”, který ukazuje přímý dopad klimatické změny na naší planetu. 

Plastové znečištění

Až 40% všech plastů se použije jen jednou před tím, než se vyhodí. Tyto plasty jsou málokdy recyklovány. Největší problém vzniká při použití jednorázových plastů jako jsou lahve, brčka, obaly nebo nákupní tašky. Jejich průměrná doba použití je šokujících 12 minut. 
Nezapomeň tedy i při cestování dbát na ekologii a vem si s sebou znovupoužitelnou láhev na vodu, příbor, látkový pytlík, tašku na nákup atd. Nejen že ušetříš planetu, ale také svojí peněženku. Zdroj
Chceš o problémech plastu zjistit víc? Doporučujeme shlédnout tyhle dva dokumenty: Plastic ocean a Příběh plastu.

Dobrovolnictví a udržitelné cestování

Co si pod pojmem dobrovolnictví vůbec představit? Slovo dobrovolník*ce, jde rozdělit na dvě části. Dobro – osoba dělá věc pro dobro druhého i svého. Volník – osoba vykonává dobrovolnictví ze své vlastní vůle. 
Můžete to být pomáhání seniorů, oprava hradů či výuka dětí v cizí zemi.
Dobrovolnictví je cokoliv, za co neočekáváš finanční či jakoukoliv odměnu. Tedy děláš danou činnost naprosto nezištně. 
Pokud tě láká udržitelné cestování a dobrovolnictví s mezinárodním dosahem, pak by jsi se určitě měl*a seznámit s workcampy.
Více informací o dobrovolnictví v zahraničí pomocí workcampů najdeš na stránce INEX či si můžeš poslechnout DOBRO.CAST.

Proč vyjet na dobrovolnický projekt tzv. “workcamp” 

Pokud se rozhodneš vyrazit na cesty udržitelně, máme pro tebe několik tipů, na co se zaměřit.

Příprava na budoucí cestu  

Jedna z nejdůležitějších věcí je příprava před cestou. Začíná to už výběrem tvojí destinace, to, jak se tam dopravíš, kde budeš bydlet, jakou zábavu si vybereš, atd. To všechno totiž může mít různý dopad na životní prostředí. Zjisti si co nejvíce informací o daném místě, o ubytování, stravování, místních ekonomických podmínkách a podle toho si také připrav věci, které si s sebou vezmeš. Aby tvoje cesta měla nejmenší dopad, jaký může mít. 
Tipy, na tvoji udržitelnou cestu najdeš v těchto dvou článcích:

Nepodporuj zneužívání zvířat

Důležitou součástí udržitelného cestování je uvědomění si dopadu svých činů např. populární ježdění na slonech, pštrosech, návštěvy delfinária a mnoho dalších příkladů, kdy jsou zvířata degradována na zábavu, zneužívána a týrána. 
Delfíni jsou velmi inteligentní stvoření, kteří potřebují svůj volný prostor. Nejsou určeni pro celý život v malých bazénech a proskakování obručí. Netrpí pouze v malém prostoru ale také po psychické stránce. 
U slonů je to velice podobné. Často jsou týrani a navíc bývají omámení alkoholem, aby byli co nejvíce krotcí a mohli vozit turisty. Podobně kontroverzní zábava se může týkat i ostatních zvířat, není tedy vhodné navštěvovat chovné stanice, jezdit na zvířatech či podporovat prodej exotických zvířat. 
Výjimkou mohou být záchranné útulky. Zde zvířata neslouží pro zábavu a pobavení turistů, naopak jsou před tímto zachráněna. Je však důležité si předem ověřit, jakou pověst dané místo má a jestli nejde o další turistický scam. Zdroj
Pokud se o tomhle problému chceš dozvědět víc, můžeš se podívat např. na krátký dokument Doplhins in Indonesia.
Pokud by jsi měl*a, ale shlédnout jen jeden jediný dokument, rozhodně ti doporučujeme podívat se na The Last tourist, kde jsou problémy a dopady turismu opravdu velmi dobře zmapované, popsané a vysvětlené.

Co s tím můžeš jako jednotlivec*kyně dělat?

Pravidlo 5Z: Zamítni – Zredukuj – Zužitkuj – Zrecykluj – Zkompostuj

Zamítni (refuse) odpad, který nepotřebuješ, ještě předtím, než vznikne
Jako první je důležité odmítnout odpad ještě před tím, než ho vytvoříš či přijmeš. Cílem je vyhnout se jednorázovým obalům a předmětům, které už nikdy nevyužiješ. Příkladem je nákup bez obalu či do vlastních obalů.

Zredukuj (reduce), co nepotřebuješ a nemůžeš odmítnout.
V každodenním životě používáme spoustu věcí bez kterých se neobejdeme. Důležité je si to uvědomit a neplýtvat jimi. Jedná se převážně o jídlo. Nakupuj chytře a efektivně. Nenechávej se zlákat akcemi, ale nakupuj spíše kvalitně.

Zužitkuj (reuse), (či opakovaně použij), co spotřebováváš a nemůžeš to zamítnout či zredukovat. 
Maximalizuj využití již dostupných věcí a ušetři tak energii potřebnou na jejich případnou recyklaci. Vypůjči si, půjčuj, daruj nepotřebné, nakupuj již použité a svým vyřazeným kouskům dopřej druhou šanci v bazarech, second handech nebo internetových skupinách typu swap či zero waste kolotoč. 

Zkompostuj (rot), co můžeš
Bioodpad je jednou z největších složek toho, co vyhazujeme. V mnoha městech najdeme už komunitní hnědé popelnice, které jsou na tento druh odpadu přímo určené. V první řadě, je dobré se zamyslet proč vůbec odpad vzniká.
Ve většině případu se jedná o příliš velké nakupování potravin, které nemají dlouhou trvanlivost. Může se také, ale jednat o to, že z estetických důvodů nevyužijeme celý plod. Můžeš zredukovat množství svého bioodpadu? Jestli ano, zkus to.
Pokud ale odpad stejně vznikne, je dobré zkusit zjistit zdali se někde poblíž nachází komunální biodpad, nebo se pozeptat místních. 

Zrecykluj (recycle), co nemůžeš zamítnout, zredukovat nebo zužitkovat
Určitě je vhodné recyklovat, ale mělo by to být až to poslední z pravidla 5R/5Z. Jelikož proces recyklace není dokonalý, recyklovat bys měl*a to, co nelze zamítnout, zredukovat nebo zužitkovat.
Určitě si nezapomeň před cestou a nebo hned po příjezdu zjistit jak to v dané zemi s recyklací funguje. Všude to může být úplně jinak a určitě chceš předejít nedorozumění. Na Islandu například dávají kartonové obaly od džusů a (rostlinného) mléka do papíru, V Dánsku, Německu a spoustě dalších zemích se plechovky a plastové lahve od nápojů nemačkají a nijak neničí, ale vracejí se v obchodě, kde se jim za ně vrátí záloha. Příkladů a rozdílů je spousta. Na druhou stranu se, ale některých zemích třeba vůbec nerecykluje. Nebuď lhostejný*á a zjisti, jak s odpadky v jednotlivých zemích nakládat.
Zdroj: Zero Wejst 

Co si z toho odnést?

Cestování se stalo za poslední roky dostupné většině lidí. Na jednu stranu je to skvělá zpráva, ale zároveň to s sebou přináší nové výzvy a nutnost, aby si lidé uvědomili dopad svých činů, chování a zvyků a jejich dopadu na dané místo, komunitu, zemi a v neposlední řadě celou planetu.
Podle průzkumu, který udělal Dům zahraniční spolupráce, se o problematiku ekologického cestování zajímá pouze 5% z dotázaných (přes 1000 lidí). Zároveň se ale ukázalo, že přes třetinu lidí v rozmezí 15-30 let pojmu nerozumí, ale chtělo by se dozvědět víc. Chybí tedy informovanost. Pojďme to změnit. Jak? Pokud každý z vás pošle odkaz na tuhle stránku alespoň 5 lidem ve svém okolí, můžeme společně pomoct rozšířit povědomí o tomto problému a informovanost lidí, kteří třeba pak na základě těchto informací zavedou ve svém životě nějaké pozitivní změny. 

Podívej se na brožurku vytvořenou Domem zahraniční spolupráce, Jak na cesty eko-logicky.

Zajímá tě tohle téma? Přijď na jednu z našich akcí