Kdy a kam ses vydala poprvé na workcamp?
Do Indie v roce 2010.

Kde jsi všude na workcampu byla?
V Indii, Mexiku, Rusku, Nepálu a Kyrgyzstánu. V Indii a Rusku to nebyl vlastně workcamp jako takový, ale dobrovolnická práce v neziskovkách, a bylo to vždy na delší dobu (2 měsíce). Zbytek byly klasické 2-3 týdenní workcampy.

Proč ses rozhodla, že se staneš dobrovolnicí?
Chtěla jsem poznat jiné kultury, něco nového se naučit, utřídit si priority a vymanit se ze západních stereotypů. A stát se na čas součástí nějaké místní komunity je jedním z nejlepších způsobů, jak to udělat, protože cestovat po památkách je sice hezké, ale kolik toho tímhle způsobem opravdu o dané zemi a kultuře zjistíte? I proto jezdím obvykle na workcampy, které zahrnují práci s lidmi. Navíc doufám, že i pro místní je zajímavé popovídat si s někým z jiné země.

Jaký je tvůj nejlepší zážitek z workcampu?
Je těžké vybrat jen jeden. Nejpřínosnější pro mě byla nejspíš cesta do Indie, ale možná prostě proto, že byla první. Byla jsem do té doby velmi (až přehnaně) organizovaný člověk, zatímco Indie je ztělesněním chaosu – lidé tam neřeší, co bude zítra, nesnaží se pořád všechno „stihnout“, nehoní se, nemají žádný „plán“… Čímž neříkám, že právě tak je to správně, ale poznala jsem díky tomu, že taková alternativa vůbec existuje. Některé její prvky jsem pak aplikovala ve svém běžném, „západním“ životě.

Bez jaké věci bys už na workcamp odjela?
Bez pasu a nějakých peněz, ale jinak jsem nikdy nic zásadního vlastně nepotřebovala. Když někam jedu na měsíc, beru si často stejný batoh jako když vyrážím ráno do práce.

Co sis přivezla z workcampu? (ve smyslu, co ses naučila)
Hlavně asi nebát se tolik nejistoty. Neřešit, co všechno „strašného“ se může stát. Pravděpodobnost, že se stane něco opravdu „strašného“, je hodně malá. Dříve bych byla nervózní ze situací typu „nevím, kam mám jít“, „nevím, co bude zítra“, „s nikým si tu nerozumím, nevím, jak komunikovat“, a workcampy v zahraničí mě naučily tyhle situace řešit s klidem a nadhledem.

Co bys vzkázala/doporučila workcampovým nováčkům?
Nebát se vyrazit. Napoprvé to možná zní strašidelně, ale není – vyberete si workcamp, koupíte si letenku a jedete. A je to 🙂 A druhá věc – nejet na workcamp s očekáváním, že „spasíte“ místní lidi, protože to se nestane. Ale každá drobnost se počítá – i to, že nějaké místní děti budou třeba na chvíli šťastnější a spokojenější, protože si budou mít s kým hrát. Nemít přehnaná očekávání. Nejlepší je vlastně nemít žádná speciální očekávání a nechat se prostě překvapit. Být open-minded a nemyslet si, že na západě víme všechno nejlíp, a že na východě k tomu „ještě nedospěli“.

Chceš zažít svůj vlastní příběh na workcampu? Tak si vyber z naší aktuální nabídky a vycestuj také!